Věta: „Můžeme zůstat kamarádi.“ je jako: „Umřel ti pes, ale můžes si ho nechat..“Další myšlenky ...
„ Má situace se zlepší. ”
Měla smůlu v lásce. Vždy ji přistihl manžel.
Smích nás přechází, je-li pocit naší převahy příliš markantní a neštěstí druhé osoby vážné.
Žena je silná jedině mírou neštěstí, kterým může potrestat svého milence.
Nuda olupuje duši o její pružnost: zbavuje ji také síly; je tedy třeba spoutat duši pevnými rozhodnutími. To je neomylný lék, který s úspěchem užívali všichni nešťastní pozemšťané, mniši a vězňové.
Pomoz kamarádovi v neštěstí. Nechtěj být lepší na úkor druhého. Nekecej a makej. Na dobrého člověka vzpomínej v dobrém. Není to moc. Ale tyhle zákony jsou neúprosné. A určují charakter lidí. A také vztahy mezi nimi.
Kulturní člověk... To je ten, kdo je schopen soucitu. Je to nešťastný, trýznící se talent.
Trapná je řeč hlupákova, jenž udílí rady, jako vášeň nešťastnice, které chybí vnady.
Znám pouze dvě skutečná životní neštěstí: výčitky svědomí a nemoc.
Kdo umí zpívat a smát se, ten se neleká žádného neštěstí.
Neštěstí pociťujeme jako skutečnost, zatímco štěstí je naším snem.